ἀκρωτήριον
Second declension Noun; Neuter
자동번역
Transliteration:
Principal Part:
ἀκρωτήριον
Structure:
ἀκρωτηρι
(Stem)
+
ον
(Ending)
Sense
- any prominent part, peak
- a cape, promontory
- the extremity, beak
- the extremities of the body, hands and feet, fingers and toes, wings
Declension
Second declension
The inflection forms above were generated by rules and some usages of them were not attested.
Due to a bug of system, some forms may display wrong accents.
- οἱ δὲ οὔ φασι τῇ γυναικὶ ταύτην γενέσθαι τὴν ὄψιν ἀλλὰ ἦν γάρ τι τῇ Καίσαροσ οἰκίᾳ προσκείμενον οἱο͂́ν ἐπὶ κόσμῳ καὶ σεμνότητι τῆσ βουλῆσ ψηφισαμένησ ἀκρωτήριον, ὡσ Λίβιοσ ἱστορεῖ, τοῦτο ὄναρ ἡ Καλπουρνία θεασαμένη καταρρηγνύμενον ἔδοξε ποτνιᾶσθαι καὶ δακρύειν. (Plutarch, Caesar, chapter 63 6:1)
- ἐκεῖναι μὲν γὰρ ἀνεμῶδέσ τι μέλλουσαι κάμπτειν ἀκρωτήριον ἑρματίζουσιν ἑαυτάσ, ὑπὲρ τοῦ μὴ παραφέρεσθαι, μικροῖσ λιθιδίοισ· (Plutarch, De sollertia animalium, chapter, section 10 17:1)
- Δία τε φοινικοστερόπαν σεμνόν τ’ ἐπίνειμαι ἀκρωτήριον Ἄλιδοσ τοιοῖσδε βέλεσσιν, τὸ δή ποτε Λυδὸσ ἡρ́ωσ Πέλοψ ἐξάρατο κάλλιστον ἕδνον Ἱπποδαμείασ· (Pindar, Odes, olympian odes, olympian 9 2:1)
- μαθὼν δὲ τοῦτο παρ’ αὐτῆσ ὁ Πέλοψ ῥίπτει τὸν Μυρτίλον περὶ Γεραιστὸν ἀκρωτήριον εἰσ τὸ ἀπ’ ἐκείνου κληθὲν Μυρτῷον πέλαγοσ· (Apollodorus, Library and Epitome, book E, chapter 2 8:3)
- ἄραντεσ δὲ αὐτόθεν ἐπί τε Ἄκτιον ἐλθόντεσ ὁρμίζονται τοῦ Ἀμβρακικοῦ κόλπου πρὸσ τὸ ἀκρωτήριον. (Dionysius of Halicarnassus, Antiquitates Romanae, book 1, chapter 50 5:3)
Synonyms
-
a cape
- ἀκτή (headland, cape, promontory)
-
the extremity