- προσφώνει τέ νιν ]σαίνουσ’ ὀπί· (Bacchylides, , epinicians, ode 1 6:2)
(바킬리데스, , epinicians, ode 1 6:2)
- ἀρετᾶ[σ γε μ]ὲν οὐ μινύθει βροτῶν ἅμα σ[ώμα]τι φέγγοσ, ἀλλὰ Μοῦσά νιν τρ[έφει]. (Bacchylides, , epinicians, ode 3 20:1)
(바킬리데스, , epinicians, ode 3 20:1)
- πάρεστίν νιν ἀγχιάλοισ[ι Κρίσ]ασ μυχοῖσ μοῦνον ἐπιχθονίων τάδε μησάμενον στεφάνοισ ἐρέπτειν δύο τ’ Ὀλυμπιονίκασ ἀείδειν. (Bacchylides, , epinicians, ode 4 Pu/qia.> 2:8)
(바킬리데스, , epinicians, ode 4 Pu/qia.> 2:8)
- οὔ νιν κορυφαὶ μεγάλασ ἴσχουσι γαίασ, οὐδ’ ἁλὸσ ἀκαμάτασ δυσπαίπαλα κύματα· (Bacchylides, , epinicians, ode 5 2:2)
(바킬리데스, , epinicians, ode 5 2:2)
- οὔπω νιν ὑπὸ προτέρων ἵππων ἐν ἀγῶνι κατέχρανεν κόνισ πρὸσ τέλοσ ὀρνύμενον· (Bacchylides, , epinicians, ode 5 4:2)
(바킬리데스, , epinicians, ode 5 4:2)